Češi si od bank a nebankovních společností vypůjčili přes dva biliony korun

Přibližně tři z deseti Čechů mají nějaký úvěr nebo půjčku od banky nebo nebankovní společnosti. Ke konci minulého roku dlužili dohromady více než 2,1 bilionu korun. Přísnější legislativa v oblasti spotřebitelských úvěrů, rostoucí výdělky pracujících a nízká nezaměstnanost přispívají k poklesu objemu dluhu ohroženého nesplácením.

Bankovní a Nebankovní registr společně evidovaly ke konci roku 2017 celkem 3 046 186 klientů s nějakou formou úvěru, což bylo o 3 928 klientů méně než před rokem. Zatímco počet Čechů s půjčkou či úvěrem se meziročně příliš nezměnil, celkový dluh obyvatel České republiky dosáhl ke konci roku 2017 celkové částky 2,14 bilionu korun a meziročně vzrostl o 177,5 miliardy korun (růst o 9 %).

Češi se zadlužují impulzivně. Nejčastěji kvůli splátkovým akcím a neochotě šetřit

„Objem celkového dluhu obyvatel se začal výrazněji zvyšovat přibližně před dvěma lety. V roce 2015 došlo k meziročnímu nárůstu dluhu o 87 miliard korun, což je o polovinu méně než v loňském roce. Dynamika meziročního nárůstu dluhu obyvatel se tedy loni zvýšila z 5 % na 9 %. Oproti minulosti pozorujeme zvyšování dluhu nejen u dlouhodobých úvěrů, ale také u úvěrů určených ke krátkodobé spotřebě. V souvislosti s účinností nového Zákona o spotřebitelském úvěru i regulatorních opatření České národní banky prozatím nedochází k ochlazení úvěrového trhu a postupné zpomalení dynamiky zadlužování obyvatelstva očekáváme nejdříve v druhé polovině tohoto roku,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Lidé si půjčují vyšší částky

Za rychlým nárůstem objemu celkového dluhu přitom stojí především zvyšující se částky, které si lidé půjčují. Zatímco počet lidí s úvěry stagnuje, průměrná částka krátkodobého dluhu (tedy dluhu určeného na spotřebu) vzrostla meziročně o 7,4 % a dosáhla 180 tisíc korun na jednoho klienta. Průměrná částka u dluhů určených na bydlení vzrostla meziročně o 9,4 % a poprvé v historii přesáhla výši 1,5 milionu korun na jednoho klienta. Dluh určený na bydlení představují zejména hypoteční úvěry doplněné úvěry ze stavebního spoření, přičemž průměrná částka u hypotečních úvěrů přesahuje 2 miliony korun. „Na zvyšování průměrné částky dlouhodobého dluhu se podílejí především stále rostoucí ceny nemovitostí ve velkých městech. Je přitom pozitivní, že banky a finanční instituce prověřují schopnost žadatele splácet své úvěry a snižují tak rizika plynoucí z případného budoucího poklesu ekonomiky a cen nemovitostí,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Problémových úvěrů je méně

Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy takového, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky nebo který byl zesplatněn, klesl ke konci roku 2017 na 39 miliard korun. Meziročně se tak jeho výše snížila o 5 miliard, respektive o 11,3 %. Za poklesem stojí především rekordní snížení dlouhodobého ohroženého dluhu, jehož objem se meziročně snížil o 18 %, respektive o 2,5 miliardy na 11,7 miliardy korun.

Objem krátkodobého ohroženého dluhu se zároveň meziročně snížil o 2,4 miliardy korun (-8,2 %) na 27,2 miliardy. „Stejně jako zaznamenáváme v posledních dvou letech výrazný nárůst objemu celkového dluhu, zaznamenáváme na druhé straně také stále rychlejší snižování objemu ohroženého dluhu. Za poslední dva roky se jeho objem snížil o pětinu, tedy téměř o deset miliard korun. Podíl objemu dluhu ohroženého nesplácením vůči celkovému dluhu se tak nyní nachází na 1,8 %, u dlouhodobého dluhu dokonce pouze na 0,7 %,“ říká Lenka Novotná. Podíl krátkodobého ohroženého dluhu na celkovém krátkodobém dluhu potom činí 6,2 %.

Vývoj počtu klientů s ohroženým dluhem byl v uplynulém roce u dlouhodobých a krátkodobých úvěrů odlišný. U úvěrů na bydlení se jejich počet meziročně snížil o 4 335 na 24 651 klientů. Jde o meziroční pokles o 15 %. Své dluhy na bydlení tak nesplácelo celkem 2,2 % klientů. Naopak počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem stagnoval, když na konci roku 2017 dosahoval 296 904 osob, o 820 více než před rokem. Ohrožený dluh tak mělo 12,2 % všech klientů s krátkodobým úvěrem. „Lidé, kteří si půjčují finanční prostředky na nákup vlastního bydlení, tak zpravidla činí po zralé úvaze a je u nich větší pravděpodobnost, že si dokážou v dlouhodobém horizontu správně rozvrhnout své finance,“ vysvětluje Jiří Rajl.

Zdroj: BRKI, NRKI

BEZ BANKY je od roku 2016 součástí investičního fondu RENDIT. Fond se zaměřuje na zajištěné úvěry malým a středním firmám a na speciální financování unikátních tržních příležitostí. BEZ BANKY je také členem zájmového sdružení právnických osob SOLUS provozujícího pozitivní a negativní úvěrové registry.