Češi myslí na horší časy. Měsíčně si odkládají 5 tisíc korun

Zlepšující se ekonomická situace Čechů se pozitivně promítá i do ochoty odkládat část z výdělku na horší časy. Finanční rezervu si tvoří téměř tři čtvrtiny z nás. Lidé si myslí, že by rychlá finanční měla dosahovat přibližně 110 tisíc korun. Ne vždy ale taková částka pokryje půlroční výpadek příjmu.

Podíl lidí, kteří si tvoří finanční rezervy, se oproti roku 2017 zvýšil o 13 % na celkových 73 %. Měsíčně si za tímto účelem Češi v průměru odkládají necelých 5 tisíc korun. „Pravděpodobně to souvisí i s vyššími platy, z nichž jsou lidé schopni si v době dnešní ekonomické konjuktury lépe našetřit. Celkově více si stranou odkládají lidé s vysokoškolským vzděláním,“ komentuje Jana Hamanová, ředitelka průzkumu z agentury SC&C.

Volné úspory nemusí lidé nechat ležet na běžných účtech nebo málo úročených spořicích účtech a termínovaných vkladech. Češi dnes mohou investovat volné peníze do podílových a investičních fondů, dluhopisů, akcií či investovat prostřednictvím stále populárnějších peer-to-peer (P2P) a peer-to-business (P2B) platforem. Zajímavý výnos slibují například investice přes platformu Bondster nebo investiční fond RENDIT. „Investoři se prostřednictvím fondu RENDIT podílí na úrokových a dalších výnosech z úvěrů a zápůjček poskytovaných podnikatelům a malým firmám. Úvěry jsou zajištěny převážně zástavou nemovitostí, zpravidla s dvojnásobnou hodnotou než je výše poskytnutého úvěru. Jedná se o investice klubového charakteru, kdy sdružujeme zkušené investory se zájmem o dosahování atraktivního výnosu,“ doplňuje Petr Vencálek z investičního fondu RENDIT.

Finanční rezerva musí pokrýt všechny výdaje

Znepokojující však je, že navzdory tomu, že stoupá počet lidí, kteří si finanční rezervy tvoří, třetina jich víceméně netuší, jak dlouho by s těmito prostředky a dalším finančním majetkem vydržela, pokud by přišla o příjem. Češi jsou toho názoru, že by jejich rychlá rezerva měla dosahovat cca 110 tisíc korun. „Doporučujeme odvozovat výši finanční rezervy od výše našich, tedy osobních, či rodinných měsíčních výdajů. Stranou bychom měli mít po ruce alespoň takovou částku, abychom bez příjmu vydrželi v klidu dál žít šest měsíců,“ radí Helena Brychová, gestorka pro finanční vzdělávání ČBA. Tomuto ideálu se však blíží pouze 15 % Čechů, 28 % by vydrželo od jednoho do tří měsíců.

V důchodě chceme mít rezervu 1,5 milionu korun, realita je ale často jiná

Češi mají poměrně jasno v tom, že by na důchod chtěli mít naspořeno v průměru asi 1,5 milionu korun. Realita je ale taková, že peníze na stáří moc neřeší – 39 % procent lidí uvedlo, že naspořeno jednoduše nic nemá. Bohužel to platí i o generaci, která je těsně před důchodem, anebo se tomuto věku blíží. Naspořená částka 45 % z oslovených navíc nepřevyšuje 300 tisíc korun. Kolik by ve skutečnosti měli mít naspořeno, neví přes 50 % respondentů. „Určit jednoznačnou výši, která by platila pro každého, není možné. Měli bychom ale mít určitou představu o tom, jak dlouhá doba nás může čekat a jaké bychom mohli mít ve stáří výdaje. Musíme počítat s tím, že důchod poskytovaný státem pokryje jen to nejnutnější, na vše ostatní si musíme naspořit sami,“ upozorňuje Helena Brychová.

Zdroj: Česká bankovní asociace, RENDIT investiční fond

BEZ BANKY je od roku 2016 součástí investičního fondu RENDIT. Fond se zaměřuje na zajištěné úvěry malým a středním firmám a na speciální financování unikátních tržních příležitostí. BEZ BANKY je také členem zájmového sdružení právnických osob SOLUS provozujícího pozitivní a negativní úvěrové registry.